Objednat knihu

Slovanská epopej

Chci být informován o novinkách

Alfons Mucha

Alfons Mucha

(24. 7. 1860 – 14. 7. 1939)

Budoucí světově proslulý malíř a velký český a slovanský patriot pocházel z malého města Ivančice poblíž Brna. Mucha od dětství kreslil, kam se dalo, a jeho svobodnou Alfons Mucha - portrétuměleckou duši nemohly udržet mantinely instituce Slovanského gymnázia ani výhodné protekční místo písaře městského soudu. Rozhodl se být malířem. Ve dvaceti letech odešel do Vídně, kde získal cenné zkušenosti jako malíř divadelních dekorací. Později – již zpátky na Moravě – se setkal s bohatým šlechticem Eduardem Khuen-Belasim, který odhalil jeho talent, dal mu bohaté zakázky a později platil Muchovo studium na akademiích v Mnichově a v Paříži.

Když bohaté šlechtické dotace skončily, začal se Mucha živit uměním sám. Pronajal si ateliér, pracoval soustředěně 16 hodin denně na různých zakázkách, především z oblasti dekorativního umění. V roce 1894 dostal nabídku na plakát pro divu tehdejšího pařížského divadla, obdivovanou herečku Sarah Bernhardtovou. Plakát v životní velikosti s vyobrazením lepé ženy, jejíž pohled je zasněný a přesně vystihuje charakter divadelní postavy, vynesl Muchu do výšin pařížské společnosti. Obdivovatele v Evropě i v Americe si získal svým originálním stylem, v němž propojoval krásu a dobro, sféru uměleckou i duchovní.

Alfonse Muchu milovala celá Paříž

Alfons Mucha udával tón celému uměleckému směru konce 19. století, který se nazývá secese, art nouveau, nové umění, či dokonce Le Style Mucha. Dostával mnoho zakázek a nevyhýbal se ani takovým žánrům, jako byly reklamy, design šperků či ilustrace. Malíř byl velmi přátelský a pohostinný a jeho ateliér se stal místem setkávání pařížských intelektuálů i útočištěm pro návštěvníky z jeho domoviny. Mucha vynikal pracovitostí a precizním způsobem práce. Své modely nejdříve fotografoval, a dal tak základy moderní fotografii aktu.

Po čtvrt století života mimo domovinu a mnoha zahraničních cestách se v roce 1910 vrátil do Čech. Se svou o 23 let mladší manželkou Marií založil rodinu a začal pracovat na velkolepém díle, které promýšlel již deset let, na Slovanské epopeji. Přijetí malíře ve vlasti – jeho osoby i jeho díla – nebylo příliš vřelé. Muchův dnes velmi ceněný Primátorský salonek v Obecním domě byl trnem v oku mnoha českých umělců. Jako velký vlastenec se také podílel na výzdobě dostavované části katedrály svatého Víta, pro niž vytvořil jedinečnou vitráž věnovanou věrozvěstům Konstantinu a Metodějovi.

Alfons Mucha zemřel v červenci 1939 a pohřeb světového umělce a věrného Slovana na pražském Slavíně se stal tichou manifestací lidských idejí, které – ve válce i v míru – přetrvávají.